Organizace

Úkoly ECB (1/2)

Na rozdíl od národních centrálních bank provádí ECB jen málo operací. Zaměřuje se místo toho na formulování opatření a zajišťuje, aby národní centrální banky prováděly přijatá rozhodnutí jednotným způsobem.

ECB odpovídá zejména za následující oblasti:

• Vymezení činností Eurosystému: Rada guvernérů ECB odpovídá za měnovou politiku pro jednotnou měnu. Tato odpovědnost zahrnuje definici cenové stability, způsob analýzy inflačních rizik atd.
• Vymezení, koordinace a sledování operací měnové politiky: ECB dává národním centrálním bankám pokyny s podrobnostmi k požadovaným operacím (objem, čas, datum atd.) a kontroluje jejich úspěšné provedení.
• Přijímání právních aktů: V rámci přesně stanovených hranic mají rozhodovací orgány pravomoc vydávat právní akty, jako jsou obecné zásady a pokyny, které jsou v rámci Eurosystému právně závazné. Jejich účelem je zajistit, aby národní centrální banky prováděly decentralizované operace jednotným způsobem. Ve stanoveném rozsahu navíc mohou rozhodovací orgány přijímat nařízení a rozhodnutí, která jsou závazná vně Eurosystému.
• Schvalování emise bankovek: Do této oblasti patří strategické plánování, koordinace výroby a vydávání eurobankovek. Dále ECB koordinuje výzkumné a vývojové činnosti Eurosystému a bezpečnost a kvalitu výroby eurobankovek. Kromě toho je při ECB ustaveno Středisko pro analýzu padělků bankovek, které se zabývá analýzou a klasifikací padělků. Je zde také uložena centrální databáze padělků eurobankovek. Pod záštitou guvernérů G10 funguje při ECB rovněž Mezinárodní středisko pro boj proti padělání, které přispívá ke spolupráci centrálních bank na celém světě při potírání padělatelství.
• Intervence na devizových trzích: V případě potřeby provádí ECB tyto intervence ve spolupráci s jednotlivými národními centrálními bankami. Zahrnují nákup a prodej cenných papírů na devizových trzích.
• Spolupráce na mezinárodní a evropské úrovni: ECB se účastní zasedání různých mezinárodních a evropských fór a prezentuje zde svá stanoviska. V prosinci 1998 byl ECB jako jediné centrální bance na světě udělen statut pozorovatele u Mezinárodního měnového fondu (MMF) a nyní se účastní všech zasedání Výkonné rady MMF týkajících se témat spojených s Hospodářskou a měnovou unií. Z tohoto důvodu má ECB ve Washingtonu stálé zastoupení. Kromě toho se účastní jednání skupin zemí G7, G20 a Rady pro finanční stabilitu. Na evropské úrovni je prezident ECB pravidelně zván na jednání Euroskupiny, neformálních měsíčních setkání ministrů financí států eurozóny. ECB se rovněž může účastnit zasedání Rady EU, kdykoli se projednávají témata související s cíli a úkoly Eurosystému.